Články

Nedávná analýza společnosti Ember odhaluje zajímavý obrázek toho, jak se evropský energetický sektor přizpůsobuje novým výzvám a trendům. Výsledky poukazují na zásadní změny v produkci a spotřebě elektřiny, které se zrcadlí v rostoucím počtu obnovitelných zdrojů energie (OZE) a poklesu závislosti na fosilních palivech. Jaké jsou největší energetické výzvy? A kam evropská politika směřuje?

Pokles poptávky po elektřině

Za poslední rok jsme svědky významného poklesu poptávky po elektřině v EU. Ten je způsobený jednak vysokými cenami energií, ale i ekonomickým zpomalením v důsledku pandemie. Průmyslová odvětví, která jsou největšími odběrateli energií, redukovala svou spotřebu, což vedlo k celkovému snížení odběru energie. Tento trend má hluboký dopad na celý energetický sektor.

Nástup obnovitelných zdrojů

Velmi důležitý faktor je rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny zaznamenávají významný růst produkce. Země jako Rumunsko, Řecko, Dánsko a Portugalsko dokonce překročily hranici 50–75 procent elektřiny získané z obnovitelných zdrojů. Ačkoliv jsou některé země včetně České republiky zatím významně pozadu, tato čísla dokazují, že je možné rychleji přijímat zelené technologie a směrovat tak k udržitelnější budoucnosti. Zájem o OZE se nejvýrazněji odráží v poptávce po fotovoltaických elektrárnách. Jejich počet každým rokem exponenciálně roste a dá se předpokládat, že tomu tak bude i v následujících letech.

Na druhé straně stojí větrná energetika, která momentálně čelí řadě výzev. Přestože je zájem o větrné elektrárny v posledních měsících stoupající, výstavba projektů je často brzděna administrativními překážkami a rostoucími náklady. Vývoj cen kovů a technologií má bohužel negativní dopad na atraktivitu investic do větrných elektráren.

Jaderná energie: stagnace a výzvy

Jaderná energetika v EU také čelí jistým úskalím. Meziroční pokles produkce jaderných elektráren činil 3,6 procenta. Jedná se o důsledek ukončení provozu některých reaktorů a výpadků v provozu v dalších zemích. Přestože se očekává, že nové projekty jako Olkiluoto 3 ve Finsku či Mochovce na Slovensku pokles částečně vykompenzují, celkový trend naznačuje, že jaderná energie zůstává spíše stabilním než expanzivním prvkem v energetickém mixu. Současně jde o jedno z komplikovaných témat na evropské úrovni. Řada členských států se totiž neshoduje na jednotné politice vůči jaderné energii.

Závěr a výhledy

Poslední trendy a vývoj v energetice ukazují na významnou proměnu odvětví. Obnovitelné zdroje energie, zejména solární a vodní energie, ukazují cestu vpřed a naznačují potenciál pro další rozvoj a inovace. Energetický sektor se musí přizpůsobit novým realitám, což zahrnuje i přechod od fosilních paliv k udržitelnějším zdrojům energie.

Větrná energetika sice momentálně čelí výzvám, nicméně její potenciál zůstává nezměněn. Jaderná energie dál hraje stabilizující roli a je významným producentem elektřiny v mnoha zemích, ale její budoucí vývoj je nejistý. Energetický sektor se dynamicky vyvíjí a přizpůsobuje se novým podmínkám, ať už se jedná o ekonomickou či klimatickou situaci. Aktuální nastavení směrem k obnovitelným zdrojům však slibuje udržitelnou, a tedy i nadějnou budoucnost energetiky.

Při psaní článku jsme čerpali inspiraci zde: https://ekonomickydenik.cz/trendy-v-evropske-energetice-utlum-spotreby-v-prumyslu-pokles-spotreby-uhli-a-svizny-rust-fotovoltaiky/